|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Dohled v bankovnictví
Košař, Martin ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled v bankovnictví je vymezit podstatu bankovní regulace a dohledu, včetně zdůvodnění jejich existence a rozboru jejich cílů. Dalším úkolem práce je vysvětlit způsoby fungování základních součástí bankovní regulace a dohledu, se kterými se setkáváme v zemích s tržní ekonomikou. Práce současně poukazuje na odlišné pohledy, jakož i na určité nedostatky vybraných problematik a nastiňuje jejich možná řešení. V neposlední řadě je cílem kriticky zhodnotit vybrané argumenty pro a proti zavedení evropské konceptu jednotného bankovního dohledu, včetně posouzení vhodnosti realizace bankovní unie jako celku. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část má teoretický charakter a zaměřuje se na stěžejní východiska bankovní regulace a dohledu s důrazem na jejich podstatu, důvody, cíle a možnosti jejich institucionálního uspořádání. Kapitola je doplněna pojednáním o vybraných nadnárodně působících orgánech regulace a dohledu. Druhá část se soustřeďuje na základní součásti systému bankovní regulace a dohledu, kterými jsou vstup do bankovnictví, základní pravidla činnosti bank, prověřování a vynucování dodržování základních pravidel činnosti bank, povinné pojištění vkladů a věřitel poslední instance. Třetí část představuje evropský koncept bankovní unie v čele s jednotným...
|
|
|
Postavení Evropské centrální banky podle evropského práva. Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému Bankovní unie.
Marečková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému bankovní unie Abstrakt Záměrem diplomové práce na téma dohledových pravomocí ECB bylo vymezit a co nejpřesněji definovat pravomoci svěřené ECB při výkonu Jednotného mechanismu dohledu, aby bylo možné zodpovědět základní hypotézu této práce, která tvrdí, že výkon dohledových pravomocí posílil postavení ECB mezi institucemi EU. Práce tak průřezově mapuje nastavení pravidel dohledu v rámci Jednotného mechanismu od vzniku Bankovní unie, včetně vývoje jemu předcházejícímu až k současnému výkonu dohledu, který je ovlivněn recentní judikaturou SDEU, která dotváří celkový obraz pro fungování prvního pilíře bankovní unie. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. První se zabývá definováním, co je bankovní unie a jaké okolnosti vedly k jejímu vzniku. Ve druhé se popisuje vnitřní struktura bankovní unie a zároveň také legislativní rámec, na kterém je bankovní unie vystavěna. Třetí část se zaměřuje již výhradně na Jednotný mechanismus dohledu a jeho zavedení do struktury činnosti ECB, včetně důležité otázky odlišení dohledových pravomocí od kompetencí ECB v oblasti měnové politiky. Čtvrtá kapitola se věnuje judikatuře, jak SDEU tak národní, která již k tématu bankovního dohledu vznikla, protože je to podstatná otázka dělby...
|
|
|
Evaluation of the Impact of Banking Regulation on the Stability of Banking Sector in CEE EU Members
Wang, Mengyao ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Ji, Yuemei (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce studuje dopad evropských bankovních regulačních reforem na stabilitu zemí střední a východní Evropy po finanční krizi s ročními údaji z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska od roku 2009 do roku 2019. Práce dospívá k několika závěrům. Zaprvé, zvýšení minimálního poměru kapitálové přiměřenosti Tier 1 prostřednictvím CRR / CRD IV významně nepodpořilo stabilitu bank ve vybraných zemích. Ukazuje se však, že poměr celkové kapitálové přiměřenosti je pozitivně a významně spojen s celkovým rizikem platební neschopnosti. Zadruhé, uvolnění omezení by mělo negativní dopad na stabilitu banky měřené z-skóre banky. Zatřetí, země s otevřenějšími přístupy k regulaci a dohledu mají tendenci mít stabilnější banky, zatímco přísnější omezení vstupu zvyšují křehkost bank. Začtvrté, vezmeme-li pouze proměnné pojištění vkladů jako vysvětlující proměnné, může zvýšení úrovně krytí pojištění vkladů ztlumit stabilitu banky. Při kontrole ostatních indexů regulace a dohledu však výsledky neukazují žádný významný vliv systému pojištění vkladů na z-skóre banky. A konečně, proměnné dohledu nejsou významně spojeny se stabilitou bank ve vybraných zemích.
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Nástroje bankovního dohledu v Evropské unii
Hanychová, Marie ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Shrnutí Evropský bankovní dohled prosel v posledních letech velkými zmenami postupujícími od pouhe koordinace nastroju dohledu az po jejich integraci v jedne centralizovane instituci; Evropske centralní bance (ECB). Predlozena prace se zabýva nastroji bankovního dohledu v Evropske unii, s durazem na nastroje sverene ECB v ramci druheho pilíre bankovní unie; jednotneho mechanismu dohledu (SSM) a klade si za cíl jejich analýzu a výhodnocení jejich role v predchazení potencialních financních krizí. Vznik a vývoj bankovní unie uzce souvisí s menovou unií. Proto je první kapitola venovana vývoji menove integrace. Druha kapitola pojednava o institucionalním usporadaní dohledu na urovni Evropske unie, s durazem na deskripci organizace a fungovaní Evropske centralní banký, stojící v cele dohledu nad bankovním sektorem v ramci SSM. Dalsími institucemi, resp. agenturami, evropskeho bankovního dohledu jsou Evropský organ pro bankovní dohled (EBA) na mikroobezretnostní urovni a Evropska rada pro sýstemova rizika (ESRB) na makroobezretnostní urovni. Zaver druhe kapitolý je tedý venovan nejen popisu jejich slození a funkcí, ale take výjasnení nesrovnalostí ohledne kompetencí EBA, ESRB a ECB po vzniku SSM. Tretí kapitola obsahuje charakteristiku bankovního dohledu a jeho cílu z obecneho hlediska, tedý ne pouze z...
|
|
|
Analýza aktuálního stavu bankovní unie
Sluka, Petr ; Blahová, Naďa (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl přiblížit vývoj budování bankovní unie, popisuje její jednotlivé části, vysvětluje, za jakých okolností vznikla, zkoumá, jaký je její současný stav a hodnotí její dosavadní a potencionální přínos respektive rizika, která doprovází bankovní unii. Popisuje, jak Evropská unie dnes přistupuje k regulaci a dohledu bank a jaká poučení si vzala z finanční krize. Dále také předjímá budoucí podobu bankovní unie a bankovního sektoru v Evropě a analyzuje vývoj veličin, které souvisí s dohledem a regulací bank.
|
|
|
Dohled v bankovnictví
Košař, Martin ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled v bankovnictví je vymezit podstatu bankovní regulace a dohledu, včetně zdůvodnění jejich existence a rozboru jejich cílů. Dalším úkolem práce je vysvětlit způsoby fungování základních součástí bankovní regulace a dohledu, se kterými se setkáváme v zemích s tržní ekonomikou. Práce současně poukazuje na odlišné pohledy, jakož i na určité nedostatky vybraných problematik a nastiňuje jejich možná řešení. V neposlední řadě je cílem kriticky zhodnotit vybrané argumenty pro a proti zavedení evropské konceptu jednotného bankovního dohledu, včetně posouzení vhodnosti realizace bankovní unie jako celku. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část má teoretický charakter a zaměřuje se na stěžejní východiska bankovní regulace a dohledu s důrazem na jejich podstatu, důvody, cíle a možnosti jejich institucionálního uspořádání. Kapitola je doplněna pojednáním o vybraných nadnárodně působících orgánech regulace a dohledu. Druhá část se soustřeďuje na základní součásti systému bankovní regulace a dohledu, kterými jsou vstup do bankovnictví, základní pravidla činnosti bank, prověřování a vynucování dodržování základních pravidel činnosti bank, povinné pojištění vkladů a věřitel poslední instance. Třetí část představuje evropský koncept bankovní unie v čele s jednotným...
|
|
|
Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie je kriticky popsat a vymezit nově se rodící koncept bankovní unie. Jedná se o téma velice aktuální, jelikož vytvoření účinného mechanismu, který by vyřešil problémy evropského bankovního sektoru, je v současnosti jedním z primárních cílů Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je kapitolou teoretickou. Zde nalezneme definici a odlišení základních pojmů jako je dohled, dozor. Dále se zde nachází základní teoretické modely, ze kterých lze vycházet při realizaci bankovního dohledu v praxi. Druhá a třetí kapitola jsou kapitoly části analytické. Druhá kapitola na úvod letmo zmiňuje pozadí přijetí legislativních návrhů v této oblasti. Poté se již věnuje čtyřem pilířům navrhované bankovní unie. Prvním pilíř tvoří tzv. "single rule book", tedy jednotná regulatorní pravidla, která jsou implementací požadavků vyjádřených v tzv. Basel III. V této časti práce je nastíněno, proč není úplně šťastné v současné době prostřednictvím těchto opatření ještě více zatěžovat úvěrové instituce v evropské unii. Obsah tohoto pilíře je založen na principu postupného navyšování požadavků kladených na banky v oblasti kapitálu. Obsahem druhého a třetího pilíře je v podstatě návrh evropského insolvenčního práva pro úvěrové...
|
|
|
Analýza dobrovolného vstupu České republiky do bankovní unie
Spáčilová, Monika ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zhodnotit možné výhody a nevýhody dobrovolného vstupu České republiky do bankovní unie. Koncept bankovní unie vznikl jako reakce na nedůvěru finančních trhů eurozóny po globální finanční krizi. Česká republika má, jako země stojící mimo eurozónu, možnost se do unie dobrovolně přihlásit a zahájit režim tzv. úzké spolupráce. Pro zřetelnější obraz konceptu bankovní unie, je její historický vývoj a struktura vložena do kontextu geneze bankovní regulace v Evropské unii. Na teoretickou část navazuje charakteristika českého bankovního trhu a komparace vybraných ukazatelů s ostatními státy Evropské unie. Na základě získaných poznatků jsou analyzovány jednotlivé výhody a rizika dobrovolného vstupu do bankovní unie.
|
host ::
RSS.